Hody hody doprovody

Velikonoce

Velikonoce patří k významným křesťanským svátkům. Oslavují zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista. Na Velikonoce se věřící připravují 40denním půstem, což znamená, že nejedí maso. Půst začíná takzvanou Popeleční středou. Poslední týden postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má svoje pojmenování a křesťané na jednotlivé dny dodržují určité zvyky a tradice:

• Květná neděle - tato neděle připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Lidé ho vítali palmovými větvičkami. U nás se se používají vrbové větvičky. Tyto větvičky se poté světily a chránily lidi na další rok.
• Modré pondělí - kostely se zdobí modrou barvou, a také se říká, že v tento den by se nemělo pracovat, no ale pozor, pro domácí práce to neplatí, takže uklízet můžete!
• Šedivé úterý–  v tento den se uklízí celá domácnost, a vymetají se pavučiny.
• Škaredá středa– je to den, kdy zradil Jidáš Ježíše, není dobré se tento den mračit, říká se, že ten kdo se mračí, tomu to zůstane, tak bacha na to.
• Zelený čtvrtek– připomínka poslední večeře Páně. V tento den naposledy zazvoní kostelní zvony, než odletí do Říma, aby zvěstovali zmrtvýchvstání Ježíše. Zvuk zvonů je nahrazen řehtačkami. V tento den bychom měli také sníst něco zeleného, abychom byli po celý rok zdraví.
• Velký pátek– připomínka ukřižování Ježíše Krista, kdy křesťané mají smutek. Probíhají bohoslužby, ale nezní zvony ani se nezpívají žalmy. Je to den rozjímání.  Taky se říká, že by se nemělo na velký pátek nic půjčovat, protože daná věc by mohla být očarovaná, nemělo by se hýbat se zemí, to znamená, žádné práce na zahradě a nemělo by se prát, protože to znázorňuje máchání prádlo v Kristově krvi.
• Bílá sobota– posledním dnem půstu a příprava na oslavu zmrtvýchvstání Ježíše. Hodně se peče a vaří. Vrátí se zvony z Říma a koná se Velikonoční vigilie.
• Boží hod velikonoční– pro věřící je tohle nejvýznamnější den a to proto, že v noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. V tento den nechávali světit beránka nebo mazanec, prostě velikonoční dobroty, které pak jedli, nebo je házeli po zahradě, aby měli úrodu a byli zdraví.
• Velikonoční pondělí - den pomlázky a koledování.

Další tradicí je pečení beránků. V křesťanství je beránek znakem Ježíše Krista. Znamená to, že beránek (Ježíš Kristus) je obětí za spásu světa. Dále se na Škaredou středu pečou Jidáše. Měly by mít tvar zamotaného válečku, čímž podle křesťanského výkladu připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš, který zradil Ježíše Krista.

Oslava jara a nového života

Ale podobně jako Vánoce také oslavy Velikonoc se přenesly i mimo oblast církve. Pro nenábožensky smýšlející jsou Velikonoce především oslavy jara, probuzení přírody a nástupu teplejších, na sluneční svit bohatších dnů, na které se všichni po dlouhé zimě těší. K oslavě jara a nového života se váže další spousty tradic a zvyků:

• Zdobení vajec – vajíčko je požadováno za symbol zrození, plodnosti, úrody a nového života. Lidé je proto na Velikonoce barví a poté zdobí, jak chtějí (nálepky, vosk a další techniky).
• Pletení pomlázky a koledování – dříve si chlapci pletli sami pomlázku z vrbového proutí, to už dneska málokdo dělá. Dnes si chlapci koupí pomlázku a jdou na velikonoční pondělí koledovat. Odříkají koledu, vyšlehají holky, aby byly zdravé po celý příští rok, a za to právě dostanou hezky barevné a malované vejce.
• Osení - se svátkem jara se také odedávna pojily zemědělské práce a hlavně vysévání obilí.  Dnes si lidé dávají obilí a trávu do květináčů a až do vyklíčí, zdobí to kraslicemi, velikonoční mašličkami apod.
• Výzdoba – lidé si dávají do vázy vrbovou větvičku, na kterou zavěšují vyfouknutá a nazdobená vajíčka. Tato tradice k nám přišla ze zahraničí.
• Pečení – Na oslavu jara se pečou mazance. Mazanec je totiž symbol slunce.

Zvyky a tradice v zahraničí

V zahraničí najdeme různé tradice a zvyky, které oslavují jaro a nový život a některé už pronikly právě i k nám. Napíšeme sem jen ty nejzajímavější, ale je jich vážně spousta.

• Hony na vajíčka – Na hodně místech ve světě probíhá na Velikonoce tzv. hon na vajíčka. Děti hledají po zahradách, parcích a domech, schovaná vajíčka, které poschovával velikonoční zajíček. Ten, kdo jich najde nejvíce, je vítěz. Hon na vajíčka se tradičně koná v Anglii, Austrálii, Německu, USA, Rakousku a Maďarsku. Ve Švédsku je schovává velikonoční kohout a ve Švýcarsku kukačka.
• Velikonoční hry – Různě po světě se konají i velikonoční hry. Může se jednat například o koulení, které se koná v Anglii, Irsku a Skotku. Princip je v tom, že soutěžící pomocí vařečky či lžičky kutálí vejce ze svahu ke stanovenému cíli. V Anglii se také pořádají závody s vajíčky na lžičkách. V Rakousku se hraje hra, kdy dva soutěží o toho, aby rozbili vejce toho druhého, ale jejich vejce zůstalo nepoškozené. Každý protivník si vezme vejce a klepnou o sebe vejci na jejich konci a pak se uvidí, kdo vyhrál.
• Detektivní příběhy – v Norsku mají zvláštní zvyk, který je spojen s detektivky. V knihkupectví v době Velikonoc se objevují plno nových výtisků detektivek. Do kriminálních příběhů se zapojí i média. V televizi vysílají detektivní příběhy, noviny tisknou články, kde se mohou čtenáři pokusit uhodnout, kdo je pachatel. Dokonce jsou detektivní příběhy vytištěny i na krabici od mléka.
• Tanec - v Irsku se tančí koláčový tanec. Za něj se může získat na irské tancovačce koláč. V Anglii se tančí Morrisův tanec.
• Velikonoční průvody – v Americe se konají velké velikonoční průvody s barevnými tradičními kroji a zdobnými klobouky.
• Velikonoční ohně – v Německu se v noci na velikonoční neděli, zapalují velké ohně. Původně se jednalo o starogermánský obřad, který symbolicky zaháněl zlé duchy, odháněl poslední zbytky zimy a zvěstoval jaro, život a zrození.
• Čarodějnice – Ve Finsku mají tradici, kdy se děti převléknou za velikonoční čarodějnice a s ozdobenou vrbovou větvičkou chodí od domu k domu a přejí lidem zdraví a štěstí. Za to dostanou malou drobnost nebo vajíčko. Tato tradice pochází z dob, kdy se věřilo, že před Velikonocemi se po ulicích potulují zlí duchové a čarodějnice a dělají neplechu.
• Hodování – ve Francii jsou Velikonoce spojené s dobrým jídlem. Pořádají se hody, s několika chody. Vyrábějí se spousta dobrot z čokolády (vajíčka, postavičky, kuřátka, slepičky). Tyto čokoládové dobroty poté francouzští děti v pondělí hledají po parcích. V Austrálii a v Itálii se pořádají tradičně pikniky v přírodě, kde se sejde celá rodina.

Je opravdu spoustu zvyků a tradic, které se mohou na Velikonoc dodržovat. Jak slavíš Velikonoce ty? A jaké tradice zvyky dodržuješ?

O Velikonocích si můžeme popovídat klidně i v terénu. Tak se na nás klidně obrať.

Vaše teréňačky Zuzka a Týna